Archeologický výzkum

Archeologický výzkum na břeclavském zámku pro nás začal již před 10 lety. Tehdy jsme sice byli pouze stafáž kontroverzního pokusu o rekonstrukci a snažili jsme se ve ztížených podmínkách dokumentovat co se dalo. Ovšem už tehdy jsme rozpoznali, že pod mohutnými navážkami a vrstvami mazanic se nachází cosi podstatného...
Na místo jsme se vrátili minulý podzim a v rámci jedné tehdy realizované sondy, či spíše začištěného nelegálního výkopu, se nám podařily zachytit shořelé dřevěné konstrukce a dobrat se i podloží. Od konce června jsme v rámci plánované rekonstrukce a díky osvícenosti radnice začali spolu s muzeem Břeclav realizovat předstihový výzkum v jedné z místností jižního křídla zámku.
Přestože výzkum není zdaleka uzavřený, již teď můžeme představit poměrně mimořádný nález hradby z období okolo poloviny 11. století. Samotná hradba sestávala s dřevěných roštů, v rámci kterých byly přes sebe kladeny jednotlivé dřeva - ztužující prvky hradby. Prostor mezi rošty byl pak vždy vyplněn hlínou. Zachycený úsek hradby má skoro 7 m, ovšem původně byla širší. Nezachytili jsme totiž žádný z jejich líců. Stejně tak nevíme, jak byla hradba vysoká, určitě několik metrů, jak naznačuje obrovský počet nalezených přepálených mazanic - původní hliněné části hradby. Část hradby kde byl při jejím požáru přístup vzduchu, zcela zanikla a dochovala se v podobě zmiňovaných mazanic. Naštěstí pro nás, část shořela bez přístupu vzduchu, a právě tam se nám dochovaly zuhelnatělé zbytky dřevěného roštu.
Nález je to pro nás mimořádný. A to nejen rozsahem dochovaných konstrukcí, kdy můžeme sledovat technologii výstavby hradby. Ale i samotnou datací celé konstrukce. Prozatím máme k dispozici pouze jediné dendrodatum hlásící se do roku 1041 a keramiku, která vypadá poněkud mladší. Samotná Břeclav je nejspíše pojmenována po knížeti Břetislavovi a snad byla založena po připojení Moravy k přemyslovskému státu někdy okolo let 1039/41. Uvidíme, jak další výzkum věc osvětlí. Vzhledem k počtu nalezených dřev doufáme, že budeme brzo vědět ohledně datace více. A podaří se nám poodhalit tajemství toho v 11. a 12. století významného moravského hradiska. Už i teď je ovšem odkrytá část hradby mimořádnou záležitostí.

10. 07. 2019 - Miroslav Dejmal - Libor Kalčík

Zdroj: https://www.archaiabrno.org/home_cs/?acc=zapisnicek&blog_id=967

Hradba z 11. století - 9. července 2019

Archeologové objevili v podzemí břeclavského zámku zbytky dřevěné hradby z 11. století. Podle odborníků jde o mimořádný nález.

Výzkum provádí organizace Archaia Brno a Městské muzeum a galerie ve spolupráci s Masarykovou univerzitou Brno. V úterý 9. července archeologové prezentovali své dosavadní výsledky odbormné veřejnosti. Aby se dostali k dřevěným základům, museli první týdny vyvozit množství hlíny. Teprve poté jim stav dovolil vlastní archeologickou práci.

"Podařilo se nám už odkrýt množství dřevěných struktur, zbytky někdejších hradeb," uvedl archeolog Městského muzea a galerie Libor Kalčík. Objevené struktury jsou přitom staré asi tisíc let a datují se do doby před první zmínkou o Břeclavi. První prozkoumaný vzorek pochází z roku 1041.

"Zdá se, že současný zámek kopíruje původní, raně středověké hradby. Je to mimořádný nález, protože hradby z 11. století jsou vzácné," vyzdvihl význam břeclavského nálezu archelog Miroslav Dejmal z organizace Archaia Brno.Archeologický výzkum na břeclavském zámku bude i nadále pokračovat, takže další zajímavé nálezy nejsou vyloučeny."Člověk opravdu nikdy neví, co dalšího nalezne. Každý střípek mozaiky nám může pomoci," doplnil Libor Kalčík.

Zdroj: https://www.novinky.cz/veda-skoly/clanek/archeologove-pod-zamkem-breclav-nasli-1000-let-starou-hradbu-40289352

Ohlédnutí za dnem otevřených dveří na břeclavském zámku - 16. srpna 2019

Spolu s muzeem a galerií Břeclav pořádali dvě odpoledne prohlídky archeologického výzkumu na zámku v Břeclavi. O unikátním objevu části nespálené dřevohliněné hradby z 11. století jsme zde informovali již minulý měsíc. Výzkum je v současnosti pozastaven, a proto se našel čas na jeho prezentaci. V rámci hodinových prohlídek jsme představili jak samotný objev, tak historii celého objektu a Břeclavi v širších souvislostech. Snad návštěvníkům nevadilo, že z interiérů zámků viděli jen nepatrnou část a i samotný objev byl prezentován pouze z vyhlídky. Přísné předpisy bezpečnosti práce totiž neumožňují pohyb osob volně po zámku. I tak měla celá akce podle nás pozitivní ohlas a 250 lidí, kteří nás navštívili jsou důkazem, že Břeclavákům není historie a stav zámku lhostejný. Všem návštěvníkům děkujeme za návštěvu a městu Břeclav za vstřícnost s zpřístupněním části zámku.

Pokud se vše podaří, proběhnou možná další prohlídky v rámci svatováclavských slavností v září. O podrobnostech budeme určitě včas informovat. Jakékoliv dny otevřených dveří na našich výzkumech jsou totiž vždy totiž problematické. Většinou kopeme na staveništích či objektech poměrně nebezpečných. Což je také důvod proč nemůže veřejnosti prezentovat přímo na místě příliš často. I tak se o to snažíme a snad na akci v Břeclavi a na minulý týden proběhlé prohlídce na Vídeňské ulici brzy navážeme.

Autor: Miroslav Dejmal, Zdroj: FB Archaia Brno -16. 8.2019

Kosterní nálezy - 26. února 2020

O objevu raně středověké hradby pod Břeclavským zámkem jsme Vás informovali už v létě. Teď, ale výzkum přinesl nové výjimečné nálezy. Na konci roku se přerušený výzkum znova rozeběhl a teď jsme se po náročné práci dostali pod samotnou hradbu. Jak to tak bývá, výzkum na plno otázek odpoví, ale vždy nové další přinese.

Jasno už máme v tom, že zachycené situace můžeme rozdělit do tří (respektive čtyř fází). Nejstarší snad můžeme spojit se starším osídlením z 11. století, které hradbě předcházelo. Následuje starší fáze hradby, zde na dataci stále čekáme. Nakonec vše překryla nejmladší nejmohutnější hradba. Tu jsme právě prezentovali v létě. Tehdy jsme ještě neměli zpracována dendrodata, takže datace byla jen přibližná. Dnes již víme, že tato fáze vznikla někdy po roce 1108. Tedy žádný Břetislav, ale Svatopluk Olomoucký nebo Vladislav I. Což je pro nás ještě zajímavější. Nicméně u starších fází na dataci stále čekáme, takže i na toho Břetislava nejspíše dojde.

Ovšem tím "unikátním" nálezem, který značně rozčeřil hladiny našeho mediálního rybníka, byl nález třech kosterních pozůstatků. Jedinci byli položeni přímo do základů starší fáze valu. A to přímo při jeho výstavbě. Tři těla byla v dost krkolomných pozicích a snad byla i svázaná. Nešťastníci se patrně stali obětí nějaké drastické ještě pohanské praktiky, či vraždy. Těžko si představit, že by náhodně zemřeli všichni tři naráz. A hlavně jejich položení na první vrstvu kamenů nově budovaného valu a poloha těl, spíše evokuje základovou oběť. To by podporoval i dlouhý železný předmět (délka 80 cm, šířka 5-6), který byl přes těla záměrně položen. Předmět je bohužel značně zkorodovaný, ale víme, že se zužuje do špičky. Samozřejmě, až za nějakou dobu se dozvíme, o co jde, ale možností příliš není a jedna lákavá se nabízí.

Jestli šlo určitě o tzv. stavební oběť, se asi nikdy určitě nedozvíme, ale zdá se to pravděpodobné. Příští týden se budeme spolu s antropology snažit o nebožtících zjistit více. Uvidíme zda se podaří zjistit, zda byli příbuzní, nebo zda byli "místní". Nabízí se totiž, že by se mohlo jednat o otroky (válečné zajatce?), kteří mohli být na stavbu hradby využiti a snad i obětování. Ač totiž byli stavitelé valu již křesťané, stále tehdy přežívalo mnoho, často drsných, pohanských praktik. Kterými jistě šlo získat lepší (magické) kvality budované stavby...O dalších zjištěních budeme informovat.

Autor: Miroslav Dejmal, Zdroj: FB Archaia Brno -26. 2. 2020

Dětská lodička z 11. století - 16. března 2020

Dětský svět ve středověku je často v rámci archeologie hůře postihnutelný. Ovšem velice zajímavými nálezy jsou vždy dětské hračky a miniatury. Ty dokládají, že i děti ve středověku si měly kde hrát. K specifickým nálezům dětských hraček, poblíž vodních ploch a řek, patří nálezy dřevěných modelů lodiček. Sice jich z našeho území moc neznáme, ale i tak se nám podařilo nalézt již dva. V obou případech byly lodičky nalezeny na výzkumech, které bezprostředně navazovaly na řeku. A právě přítomnost vody vůbec dovolila jejich zachování.

Nejnovějším nálezem je jednoduchý, přes dvacet centimetrů dlouhý, model člunu z Břeclavi. Byl nalezen ve vrstvách nalézajících se pod zdejší hradbou, o které jsme již několikrát informovali. Lodička je sice vyřezána dosti neuměle, přesto si ji nelze splést. Četné analogie z raného středověku se dají najít na většině evropských sídlišť, kde se dobře dochovávají dřeva. Lodička jistě dělala radost nějakému místnímu dítku v 11. nebo na počátku 12. století, které si ji pouštělo po ramenech Dyje. Ta místní hrad v té době obklopovala ze všech stran.

Ovšem tato lodička není první námi nalezená. Jednu už jsme našli v roce 2009 při výzkumu hradu ve Veselí nad Moravou. Zdejší lodička je sice menší, za to precizněji provedená a dokládá jiný konstrukční typ říčního člunu. Zdejší lodička je ovšem od té břeclavské mladší. Pochází až z přelomu 70. a 80. let. 13. Století. Navíc se plavila po moravních ramenech. Snad jednou najdeme i nějakou opravdovou loď...

Autor: Miroslav Dejmal, Zdroj: FB Archaia Brno - 16. 3. 202O

Hlasujte pro náš nález na webu NPÚ - 7. července 2020

https://www.npu.cz/cs/opravujete-pamatku/inspirujte-se/61163-nalez-hradby-z-pocatku-12-stoleti-na-zamku-breclav?bclid=IwAR2quetYHtvGU_aw1mEUopT5SftecmV7Rg50HgH6URm7RPo12Ub4ZxGdTWM

Nález hradby z počátku 12. století na zámku Břeclav

Mimořádný objev pozůstatků hradby z počátku 12. století v prostoru břeclavského zámku navazuje na záchranný archeologický výzkum, při němž byly na stejném místě v letech 2009 a 2018 zjištěny mohutné destrukce vypálených mazanic. Tehdy ale pro nevelký rozsah nebylo možno objev interpretovat. Nyní bylo v nižší vrstvě odkryto množství ohořelého dřeva a potvrdilo se, že jde o součásti tělesa hradby, rozsahem i stářím unikátní nález sahající do doby hradištní.

Archeologický výzkum na břeclavském zámku v roce 2021

V roce 2021 proběhla další etapa archeologické výzkumu na břeclavském zámku. Výzkum částečně navázal na práce v předchozích letech. Přičemž tentokráte se zaměřil na místnosti Z109 a J116 a J120. Důvodem výzkumu byly plánované rekonstrukční práce na zámku, které počítají s částečným zbudováním podzemních prostor pod zámkem. Výzkum tedy byl záchranný, i když realizován předstihově.

Ve všech třech místnostech byly dochovány původní povrchy, které byly vždy narušeny cca 1m širokým a 1,7 hlubokým výkopem okolo zdí, který vznikl v roce 2009. Výzkum v jednotlivých místnostech přinesl nové důležité poznatky o lokalitě, které zásadně doplnili už dříve získané informace.

V západním křídle došlo k exkavaci místnosti Z109, přičemž výzkum se zastavil na niveletě -3,5 m od původní podlahy. Archeologické terény pokračují dále hlouběji. Ovšem nejsou budoucími pracemi ohroženy a výzkum hlouběji nepokračoval. Během výzkumu místnosti se podařilo doložit důležitou stratigrafii spadající převážně do 15. století. Doloženy byly jak destrukční vrstvy spadající pravděpodobně do období husitských válek. Tak sídlištní objekty v podobě dřevohliněné zástavby. Tyto poznatky jsou značně důležité, jelikož dokládají dosud archeologicky skoro nezaznamenanou důležitou etapu hradu.

Výzkum se zaměřil i na místnost J120 v diagonálním křídle. Zde byl hlavně zachycen horizont náležející ranému novověku. Konkrétně konci 16. a počátku 17. století. Jde o velice důležitý nález, jelikož nálezy z této historické etapy dosud spíše absentovaly. A tyto terény včetně artefaktů můžeme spojit již s dodnes stojícími částmi zámku. Při výzkumu byla opět zachycena i destrukce dřevohliněné hradby z počátku 12. století. Šlo ovšem pouze o shořelou část tvořenou pouze destrukcí mazanice. Výzkum se opět zastavil na niveletě - 3,5 m, podle požadavku investora, přičemž archeologické terény pokračují dále hlouběji.

Poslední zkoumanou místností byla J120 v jižním křídle. Zde pod úrovní recentních navážek byl zkoumán opět relikt dřevohliněné hradby z počátku 12. století. Zkoumána byla pouze svrchní část tvořená jen mazanicovou destrukcí. Ovšem i tak byly učiněny velice důležité poznatky. Doloženy byly totiž úpravy tělesa hradby v 13. Století. Což je krom již v 70. letech 20. století zkoumaného reliktu obytné věže jediný doklad aktivit z tohoto období. Výzkum se opět zastavil na požadované niveletě a archeologické terény pokračují dále.

Kromě samotných archeologických situací byla vyzvednutá I velice početná kolekce artefaktů, která pochází od 12. do 18. století. Celkově se jedná o soubor několika tisíc artefaktů, které zabírají okolo dvaceti banánových krabic. Zmínit třeba musíme zlomek fajánsové talířové mísy z počátku 17. století, kde se nachází monogram tehdejšího majitele panství Vladislava Velena z Žerotína. Dále jde o doklady středověkých her, jako jsou hrací kostky, zlomek píšťaly atd. Zlomky bohatě zdobených komorových kachlů zase dokládají I vysokou úroveň interiéru hradu v 15 a 16 století. Důležitost získaného souboru souvisí s jeho celistvostí, reprezentativností a návazností na odkrytou stratigrafii.

Napsal: Mgr. Miroslav Dejmal - 28. 7. 2021