Historie břeclavského zámku sahá               do 11. století ...

... kdy zde byl vybudován pohraniční hrad. Výstavba původního dřevěného hradu je spojována se jménem knížete Břetislava, který se tak snažil ubránit novou hranici českého státu. Počátkem 13. století byl původní dřevěný hrad přebudován na zděnou pevnost a roku 1570 byl na místě hradu postaven renesanční zámek. 

Poslední rozsáhlé stavební úpravy zámeckého objektu probíhaly pod taktovkou Lichtenštejnů v první polovině 19. století. Od roku 1945 je zámek majetkem Československého státu. V současnosti spravuje zámek město Břeclav. 

S budováním strategického hradu se započalo po uzavření řezenského míru v roce 1041. Jednalo se o ochranu důležitého přechodu obchodní stezky přes hraniční řeku Dyji a hrad byl dokončen kolem roku 1050.

Výstavba původního dřevěného hradu je spojována se jménem knížete Břetislava, který se stavbou hradu bránil nové osídlovací kolonizaci a střežil zde vznikající hranici českého státu. Klikněte a můžete začít psát. 

Počátkem 13. století připadla Břeclav věnem manželce Přemysla Otakara I., Konstancii Uherské, která dala přebudovat původní dřevěný hrad ve zděnou pevnost, jejímž zachovalým zbytkem je kruhová věž, zbudovaná po vzoru francouzských donjonů, o průměru 16,8 m a síle zdiva 4,8 m. Věž je založena na dubovém roštu, neseném dřevěnými piloty. Kmeny použité pro tuto základovou konstrukci byly vysazeny kolem roku 600 n. l.

V roce 1384 prodal markrabě Jošt Lucemburský Břeclav i s příslušenstvím bratrům Hanuši, Hartneidovi a Jiřímu z Lichtenštejna. Za vlády Lichtenštejnů byl roku 1414 sepsán urbář panství, zmiňující vedle vlastního hradu již také pivovar a mlýn. Tento rod pak držel Břeclav jako léno až do počátku 16. století, do roku 1526.

Z nových majitelů dal v roce 1534 Jan mladší ze Žerotína postavit na místě hradu renesanční zámek, který se nám ve své chátrající podobě v podstatě dochoval dodnes.

Zámek byl vybudován jako třípodlažní objekt s věží, umístěnou v nároží. Nová budova s jednoduše architektonicky řešenými sály byla obrácena k nádvoří arkádovým loubím toskánského charakteru.

Současně byl zvelebován i okolní bažinatý terén přebudovaný na přírodní park. Celá budova měla charakter renesančního italského letohrádku Kolem roku 1600 byl zámek rozšířen o boční křídlo. V této době byl přebudován též panský pivovar (dnešní sladovna).

Po porážce stavovského povstání (1620) bylo břeclavské panství Ladislavu Velenu ze Žerotína, vůdci stavovských vojsk na Moravě, zkonfiskováno. Z odhadu břeclavského panství, provedeného roku 1623 se dozvídáme, že u zámku byla zřízena zahrada, mlýn, pivovar, a samotný zámek byl "od kamene dobře vystavěný". Konfiskované panství bylo prodáno hraběnce Esteře z Meggau.

Roku 1638 koupil panství Karel Eusebius z Lichtenštejna. Ve 2. polovině 18. století přestává zámek sloužit k obývání a stává se sídlem patrimoniálních úřadů. Sídlil zde například okresní soud, četnictvo a pod věží od lesa byla věznice a to od poloviny 19. století. 

Poslední rozsáhlé stavební úpravy zámeckého objektu probíhaly v 1. polovině 19. století. Byla přistavěna jižní vstupní schodišťová věž, nárožní věžice a nadstaveny zříceninové atiky.

Na přelomu 19. a 20. století byl v severním předpolí zámku vystavěn nový panský pivovar, stávající byl přestavěn pro účely čistě sladovnického provozu.