16. století

Autorka: PhDr. Ludislava Šuláková - archivářka a historička

- 23. září 1534 - prodal Jan z Doubravky Břeclav bratrům Janu, Bartoloměji a Karlovi ze Žerotína Břeclav drželi Žerotínové již dříve, zřejmě jako zástavu.

- před rokem 1545 -  si bratři majetek rozdělili, Břeclav připadla Bartoloměji ze Žerotína. Po jeho smrti se poručníkem jeho dětí stal Jan ml. ze Žerotína na Strážnici.

- 1545 - se v Břeclavi usazovali novokřtěnci (habáni), kteří zde setrvali až do násilného vyhnání v roce 1622

- 16. května 1582 - Jan ml. ze Žerotína zemřel, dědicem Břeclavi se stal syn Ladislav Velen ze Žerotína, narozený v prosinci 1579. Nejznámějším se stal svou účastí na stavovském povstání. Po té, co na brněnském sněmu v roce 1619 strhl moravské stavy k odboji proti králi Ferdinandovi II., se postavil do čela moravského vojska a stal se i zemským hejtmanem.

- okolo roku 1600 - začaly nájezdy Turků ohrožovat Moravu. Břeclav trpěla neustálými přechody císařského a stavovského vojska, císařské vojsko se dopouštělo násilností hlavně na obyvatelstvu protestantského vyznání a na novokřtěncích. Přidaly se nájezdy Bočkajovců

- 15. září 1619 - neúspěšné přepadení zámku císařským generálem Henri Duvalem Dampierrem, padlo 800 císařských a 180 stavovských vojáků

- 20. září 1919 - vypálilo císařské vojsko Břeclav, Starou Břeclav a Lanžhot a dobylo břeclavský zámek

- 11. listopadu 1619 - mikulovský zámecký hejtman Jindřich Brus přepadl břeclavský zámek a "možnosti jej vyplenil"

- 1620 - po bitvě na Bílé hoře Ladislav Velen ze Žerotína si zachránil život útěkem "jeho jméno přibito na šibenici" a vše mu zkonfiskováno. V boji pokračoval ve službách krále dánského a švédského spolu se synem Bartolomějem, který dosáhl hodnosti plukovníka. Ladislav Velen zemřel v r. 1638, úmrtím jeho syna vymřela břeclavská větev Žerotínů.